Glyceria maxima (HARTM.) HOLMB. – zblochan vodní

Poaceae – lipnicovité

50 – 250 cm, VI. – VIII.

Tato žlutavozelená bahenní tráva je rozšířena zejména v Evropě, Austrálii a na Kavkaze. Do Severní Ameriky byla zavlečena.
V bahně má tlustý, dlouhý a plazivý oddenek, z něhož vyrůstají tuhá, přímá a hladká listnatá stébla jako u rákosu. Čepele listů jsou velké a ploché, široké 2 cm. v čepeli jsou četné vzduchové kanálky. Pochvy listů jsou zcela uzavřené, oblé a mírně kýlnaté. Květní lata je hustá a její větévky nesou vejčité klasy, nezřetelně stopečkaté, 3 – 5květé, žlutavě zelené až nafialovělé. Květy jsou někdy živorodé. Zblochan kvete v červu až srpnu. Plody jsou vejčité hnědočerné obilky.
Rostliny se množí obilkami i rozrůstáním oddenku. Na stanovišti, hlavně jako součást rákosinových porostů, je zblochan indikátorem zabahněných břehů. Roste v močálech na pobřežních bahnitých mělčinách dobře zásobených živinami. Silně kyselé půdy nesnáší. Spolu s rákosem tvoří často rozlehlé porosty a způsobuje zarůstání mělkých vod. Často vytváří plovoucí ostrovy, když zbytky rostlin prorůstají a odtrhují se od břehu.
U nás roste ještě zblochan vzplývavý – G. fluitans (L.) R. Brown, který je nižší, má stébla poléhavá a vzplývající dlouhé listy.
V zahradách se jako pobřežní rostlina pěstuje ozdobný kultivar ´variegata´ s panašovanými listy.