Nelumbo nucifera GAERTNER – lotos indický

Nelumbonaceae – lotosovité

100 – 150 (200) cm, VI. – VII./IX.

Lotos indický pochází z Asie (Čína, Japonsko) a planě roste i v Egyptě. Dosti často se pěstuje v botanických zahradách, roste v parcích a bazénech na jihu Evropy (Itálie). Někde se vyskytuje zavlečen v termálních pramenech. Lotos indický byl posvátnou rostlinou Starého Egypta a jeho stylizované květy najdeme často mezi uměleckými památkami starověku.
Lotosy (rod nelumbo) se liší od leknínů (rod Nymphaea) tím, že mají štítnaté listy s čepelí vysoko vyzdviženou nad vodní hladinu a dlouze stopkaté bílé květy, růžově lemované. Kuželovité květní lůžko je stonkového původu, po dozrání v jeho jamkách jsou škrobnatá semena – nažky. Semena i škrobnatý oddenek je jedlý.
V podlení době se pěstitelé zaměřili i n barevné kultivary lotosu (N. nucifera: bílé, velké květy má N. nucifera ´Alba Grandiflora´ a ´Empress´. ´Shiroman´ má krémově zbarvené květy se světlezelenými okraji, růžové květy má japonský kultivar ´Kinshiren´, ´Speciosum´ má velké květy s bílými okraji korunních plátků. ´Osiris´ má květy karmínové a ´Pekinense Rubra´ tmavočervené.
Lotosy se pěstují u nás většinou ve sklenících ze semen. Semena jsou velmi tvrdá, a proto je lépe před výsevem naříznout pilkou. Lotosům se daří v mělkých bazénech skleníků s hlubokou vrstvou prohnojeného substrátu a teplotách nad 20°C. V Sovětském svazu na Volze roste lotos N. nucifera var. caucasica, v Americe roste lotos žlutý N. lutea e žlutými květy.