Potamogeton natans L. – rdest vzplývavý

Potamogetonaceae – rdestovité

100 – 200(300) cm, VI. – VIII.

Je to nejrozšířenější dru rdestu na severní polokouli. Roste od Středozemí až do Grónska, dále v severní a ižní Africe, Asii a Severní a Jižní Americe. Je dobře použitelný i pro zahradní rybníčky (často plevelný druh).
Z tlustého rozvětveného oddenku vyrůstají lodyhy dlouhé 1 – 5 m a na jaře se vyvíjejí čárkovitá fylodia (listově rozšířené řapíky). Na lodyhách jsou jen vzplývavé listy dlouhé 3 – 12 cm a široké 6 cm. jsou široce vejčité, na bázi zaokrouhlené až srdčité, kožovité, vesměs řapíkaté. V mělké vodě se na lodyhách netvoří fylodia a řapíky jsou zkrácené. Na obnažených dnech rybníků rostou bez vody zakrnělé formy rdestu, které pak mají listy v růžici. V proudící vodě se netvoří vzplývavé listy a na lodyze jsou jen fylodia. Květenství je klas. Plody jsou lekslé, hnědé, dlouhé 4 – 5 mm.
Rdest vzplývavý roste velmi dobře ve stojatých vodách rybníků a tůní. Není vždy vázán na kolísání vodního sloupce a bahnitých substrát. Roste společně se stulíky a lekníny, stolístkem a voďankou a také rdestem obojživelným.
Podobný jednoletý druh rdestu je rdest kadeřavý – P. crispus L., který má čtyřhranně smáčknuté listy, většinou zelené, ale i nahnědlé až načervenalé (podle osvětlení a složení vody), listy jsou většinou ponořené, kadeřavé s pilovitým okrajem. Kvete též v VI. – VIII. Už počátkem léta tvoří zimní pupeny. Lámavost listů je závislá na tvrdosti vody. Roste se stolístkem Myriophylum spicatum, vodním morem kanadským a jinými druhy rdestů.