Acorus talamus L. – puškvorec obecný

Araceae – árónovité

60    - 150 cm, VI. – VII

Pochází snad z Indie, byl zavlečen jako léčivá rostlina do mnoha zemí. Do Evropy se dostal roku 1557. Nyní roste ve střední a východní Evropě, Asii a Severní Americe.
Je to vodní nebo bahenní rostlina typu rákosiny. Má válcovitý aromatický oddenek, který se sbírá a suší jako droga (Radix Calami Aromatici) k léčivým účelům. Oddenek se větví a plazí v bahně.
Lodyha je trojhranná a nad šikmo odstálou válcovitou palicí přechází v toulec. Listy jsou mečovité, na konci špičaté. Palice jsou jednotlivé, dlouhé až 8 cm, žlutozelené až hnědavé, hustě poseté drobnými květy, které mají tři okvětní lístky, tři tyčinky a tři semeníky. Plody jsou v Evropě neznámé.
Puškvorec obecný je častý druh v rákosinách, tůních a močálech, často společně se závarem, orobincem a rákosem i zblochanem. Snáší vody a břehy spíše zabahněné a znečištěné, přechodně snese i suché substráty, ale jestliže je v létě na suchém místě, pak trpí a často odumírá. Má poměrně značné nároky na světlo a výživný substrát. Množí se dělením oddenku (duben, květen).
Obsahuje silně aromatickou silici, používá se jako léčivá rostlina. Sušený oddenek i olej se uplatňují v likérnictví a jako žaludeční lék (digestivum a zmarům).
V zahradách se častěji pěstuje kultivar ´Variegatus´ s bíle panašovanými listy, který nemá květenství a množí se vegetativně.