Nymphaea alba L. – leknín bílý

Nymphaeaceae – leknínovité

50 – 250 cm, VI. – IX.

Lekníny bílý je nejkrásnější rostlina na našich vodách. Je zákonem chráněna. Roste v Evropě na sever až do Skotska a Skandinávie (61° s. š.), na východ až k řece Donu, na jih až do Řecka; roste také v severní Africe, Asii, na Kavkaze, v Palestině a Kašmíru. Ve volné přírodě roste ve vodách chráněných před větrem (zálivy jezer), v hloubkách až do 3 m (optimum 50 – 150 cm); roste ve vodách sladkých i brakických různě kyselých, oligotrofních i distrofních. Často se najde i v horských jezerech (Alpy).
Lekníny bílý tvoří charakteristická společenstva s jinými rostlinami, např. se rdesy (Potamogeton natans) a stulíky (Nuphar lutea).
Lekníny jsou rostliny vývojově velmi staré. Jejich zkaměnělé otisky se našly už v křídovém útvaru.
Leknín bílý je vytrvalá vodní rostlina s plazivým, často členěným oddenkem, dlouhým až 1 m. čepele vzplývavých listů jsou oválné, dlouhé 15 – 30 cm a široké 12 – 25 (30) cm, s rozestálými laloky. Listy jsou na líci tmavozelené, na rubu světle zelené, často červenavě zbarvené. Průduchy jsou na líci listů často ucpané slizem. Řapík je dlouhý 50 – 250 cm, válcovitý, prostoupený vzdušnými kanálky. Submerzní listy se netvoří. Květy jsou velké, otevřené, mají průměr 9 – 12 cm, jsou na stoncích dlouhých 50 – 290 cm a na noc se zavírají. Mají 4 kališní lístky, stejně dlouhé jako korunní plátky. Uvnitř jsou bílé a na vnější straně zelené. Korunní bílé plátky jsou četné (14)19 – 25(44) a přecházejí v četné tyčinky, které jsou dlouhé a úzké, prašníky jsou žluté, cyklicky uspořádané na semeníku. Blizna je paprsčitá. Hnědočerná semena jsou v tobolce.