Vlastnosti vody důležité pro život vodních rostlin

Voda je v přírodě nesmírně důležitá, bez ní by nebylo na Zemi života.
Stojaté a tekoucí vody mají určité fyzikální i chemické vlastnosti. Pro živé organismy je velmi důležité to, že voda má největší hustotu při 3,98°C a že při dalším ochlazování až k bodu mrazu tuhnutí zvětšuje objem. Toto chování vody je příčinou, že se v zimě tvoří vrstvy různě teplé vody v nádržích, a to umožňuje život ve vodě pod ledem rybám i jiným vodním živočichům, ale i rostlinám
V létě teplota povrchové vody stoupá, kdežto spodní vrstvy vody jsou chladnější. V zimě je tomu právě naopak; v hloubkách se hromadí voda teplá kolem +4°C, horní vrstvy mají teplotu nižší a povrch zamrzá.
Pro život ryb a vodních živočichů je důležitý obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě, který je do značné míry závislý na teplotě vody; při vyšší teplotě kyslíku ubývá, takže za horkého počasí ryby často plavou u hladiny a lapají po vzduchu. Nejvíce je obsah kyslíku závislý na intenzitě fotosyntézy vodních rostlin a zelených řas; v zimě je v podstatě nižší.
Značný vliv na životní podmínky rostlin ve vodě má její chemická reakce (hodnoty pH); může být neutrální, kyselá nebo zásaditá. Je značně ovlivňována kolísáním obsahu rozpuštěného CO2. hodnoty pH bývají nejvyšší v létě, kdy intenzita fotosyntézy dosahuje maxima. Reakci vody ovlivňuje kromě množství CO2 obsah bikarbonátů a humnových kyselin, někdy i různých hnojiv (rybníky).
U přírodních vod je reakce většinou buď zásaditá, nebo kyselá, neboť tyto vody obsahují množství chemických příměsí, jež mění koncentraci vodíkových iontů (hodnotu pH), která kolísá v mírném zeměpisném pásu mezi hodnotami pH 3 až 10, nejčastěji mezi pH 6 až 9. v tropických vodách jsou hodnoty odlišné; pH kolísá většinou v rozsahu od 4,5 do 6,5. Posun kolísání pH z neutrální oblasti (pH 7) do kyselé je dán především rychlou humufikací (tvořením humusu) organických látek, značným obsahem CO2 ve vodě v noci a v ranních hodinách a také nedostatkem Ca-iontů.
V přírodě je trvalá závislost mezi obsahem kyslíku, CO2 a hodnotou pH vody. Stále probíhá denní i noční rytmus mezi poměrem obsahu CO2, O2 a CaCo3 ve vodě. Během dne přibývá rozpuštěného kyslíku a hodnota pH klesá, kdežto v noci kyslíku ubývá a hodnota pH stoupá.
Při fotosyntéze zelených rostlin dochází ke spotřebě CO2 a vodní rostliny vlastně odvápňují, neboť ve vodě rozpuštěný kyselý uhličitan výpenatý – Ca (HCO3)2 se postupně mění nejen v nerozpustný uhličitan vápenatý CaCO3, ale také zčásti v oxid vápenatý CaO. Přitom se hodnoty pH zvyšují až na pH 9 až 10. vylučované soli vápníku se často usazují na rostlinách (inkrustace) a tvoří bělavé povlaky na listech a stoncích.
Tvrdost vody je dána obsahem v ní rozpuštěných vápenatých a hořečnatých solí (ionty Ca a Mg) a má také vliv na růst rostlin. Může být dočasná nebo trvalá. Hodnoty tvrdosti se udávaly v německých stupních tvrdosti (dGH) a pěstitelé, zvláště akvaristé, dosud v praxi používají toto tradiční hodnocení. Měkká voda je voda dešťová, která také nejlépe vyhovuje většině rostlin.
Dnes dochází stále ke splachování živin z průmyslových hnojiv ze zemědělsky obhospodařovaných ploch do vody a k eutrofizaci nádrží. Ro se projevuje v praxi především nadměrným růstem zelených řas a sinic a také masévým výskytem některých druhů vodních rostlin, které dovedou v krátkém čase zamořit celé vodní plochy. Tak například se někdy plevelně rozrůstá mor kanadský (Elodea canadensis), některé rdesy (např. Potamogeton natans) apod.
Nejhorší vliv na vodní vegetaci mají škodlivé znečiš´tující látky (herbicidy, fenoly, saponáty, odpadní sulfitové louhy a jiné chemikálie).