Vodní rostliny na podzim

Podzim už je tady, a první přízemní mrazíky se podepsaly i na vodních rostlinách, a to docela výrazně. Většina vodních rostlin tak doznala na svém vzhledu docela podstatnou změnu, a tahle změna je daleko výraznější než u běžných okrasných rostlin na zahradě nebo volně v přírodě. Vodní rostliny totiž v daleko větší míře obsahují ve své "nadzemní" části vodu, jejich rostlinná pletiva jsou na to uzpůsobena a pokud se tato voda promění v krystalky ledu, je pro daný rok prostě konec. Pokud tedy přízemní mrazík přijde třeba na začátku října ( a letos tomu tak díky bohu nebylo) , projeví se to nenávratně na vzhledu jezírek na zahradách, ale i na velkých vodních plochách.

Vodní rostliny jsou na zimu připravené

Vodní rostliny, které se u nás v přírodě běžně vyskytují, přezimuje bez větších potíží. Zvláště při trendu posledních let - velmi mírných zimách, kdy například v loňském roce nedošlo pořádně ani k tvorbě souvislého ledového příkrovu, je vymrzání prakticky nemožné. Jinak tomu ale je u vodních rostlin, které používají majitelé zahradních a koupacích jezírek, ať už k čištění vody, nebo jako dekoraci nádrže samotné.  V zahradnictví se dnes celkem běžně prodávají sazenice vodních a bahenních rostlin, které naši zimu snáší relativně špatně, nebo dokonce nejsou schopné přezimovat vůbec.
U těchto rostlin navíc dochází ke dvojitému šoku.  Pochází totiž ze zahraničních ( především holandských a italských) velkopěstíren , kde jsou množeny a pěstování v převážné míře ve sklenících, v pečlivě připravených substrátech doplněných o pravidelné dávky hnojiv.  V případě, že takovou bahenní rostlinu koupíme v zahradnictví a zasadíme jí do na živiny relativně chudých podmínek domácího zahradního jezírka, způsobíme rostlině celkem intenzivní změnu životních podmínek, kterou ne každý druh dokáže zvládnout. Pokud je vitalita takové rostliny již podlomena zhoršením životních podmínek, nemusí zimu, byť mírnou, v českých podmínkách zvládnout.

Všechno suché musí pryč

I když je na podzim a zimě voda studená, a nedochází tolik k tvorbě řas , rozkladné procesy ve vodě stále probíhají. V přírodě je tento koloběh naprosto běžný, a právě tímto způsobem dochází k postupnému zanášení mělkých částí vodních nádrží, a jejich postupnému zarůstání do forem bažin, mokřadů a slatin. Organická hmota z odumřelých částí vodních rostlin zetlívá, ve větších vrstvách vytváří silné vrstvy organického kalu, kde za nepřístupu vzduchu v anoxických nebo anaerobních podmínkách dochází k rozkladu zbytků vodních rostlin , a výluhu živin zpět do vody. Koloběh se uzavírá, neboť tyto živiny jsou pak základním kamenem pro růst zelených a hnědých řas, sinic i vyšších vodních rostlin.
U zahradních jezírek nebo koupacích biotopů je tento stav naopak nežádoucí , zde by tlení zbytků rostlin mělo zcela nežádoucí vliv na kvalitu vody na jaře, a proto se v nich všechny zbytky důsledně odstraňují ještě na podzim.  Aby z vody odešel veškerý kalový plyn, používajíc se v těchto nádržích technické prostředky sloužící potlačení tvorby souvislého ledu - buď to jsou nerezová topná tělesa do jezírek, případně pak do větších nádrží vzduchování pomocí kompresorů nebo jiných typů aerátorů.